Nový Občanský zákoník výrazně zasáhl do pojišťovacího byznysu. Změny, k nimž dochází v souvislosti se zavedením nového Občanského zákoníku (NOZ), vysvětluje JUDr. Zuzana Hlaváčková, vedoucí oddělení legislativy a práva České asociace pojišťoven (ČAP).
Jak probíhá odškodnění poškozených podle NOZ?
“Posuzování výše odškodnění při ublížení na zdraví a při usmrcení bude nadále ještě více individuální, nikoli paušalizované a při stanovení jeho výše musí být respektována základní pravidla, nově zakotvená v novém Občanském zákoníku, Vyhláška, upravující výši odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění byla zrušena k datu nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (NOZ). Stejně tak zrušením zákona č. 40/1964 Sb., dosavadního OZ, byla zrušena úprava, stanovující pevnými částkami jednorázové odškodnění pozůstalým za škodu usmrcením.
NOZ stanoví základní obecná pravidla pro odškodňování, která se uplatní v případě usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví. V prvém případě se jedná o nárok poškozeného na peněžitou náhradu, plně vyvažující vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. V případě smrti či zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradu vyvažující plně jejich utrpení.
Nebude-li možné určit rozsah náhrady, bude určena podle zásad slušnosti.
NOZ upravuje i další nároky, které jsou součástí práva poškozeného či určených třetích osob na náhradu ( náklady spojené s péčí o zdraví, úhrada nákladů pohřbu, náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a za dobu po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na důchodu) .
Pracovní skupina při Nejvyšším soudu ČR ve spolupráci se Společností pro medicínské právo a za účasti dalších odborníků připravuje pro potřeby praxe metodickou pomůcku, která by měla přispět k pokud možno jednotnému přístupu k odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění, a to nejen v rámci soudního řízení, ale i při mimosoudním určování výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění. Jejím základem je Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, který vypracovala Světová zdravotnická organizace a je celosvětově využívaná. Zdravotní újma a výše náhrady za ni se posoudí podle toho, jak se komplexně projevuje ve schopnostech člověka.
A co když se postižený nedohodne s pojišťovnou na finanční částce za odškodnění, kde má hledat pomoc? Na jaké soudy se lze obrátit? Bude si muset soudy platit? Jaký bude přesný postup u této vartianty?
Pokud poškozený či jiné, zákonem presumované osoby, oprávněně uplatňující nárok na náhradu nemajetkové újmy, nesouhlasí s výší vyplaceného pojistného plnění, či se s pojišťovnou nedohodnou na jiné formě smírného řešení, mohou se obrátit s žalobou na místně a věcně příslušný soud. V tomto právu se žádná právní úprava ani praxe nemění. Podání žaloby je stejně jako před 1. 1. 2014 zpoplatňováno, není-li osvobozeno, dle platného sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. V případě, kdy žalobce zvolí právní zastoupení advokátem, musí počítat s úhradou odměny za právní zastoupení . Pokud žalobce je s žalobou plně úspěšný, soud v rozhodnutí straně, jež uspěla, přizná nárok na úhradu nákladů řízení . V opačném případě pak nese strana sporu náklady soudního řízení ze svého.
Mění se něco na postupu hlášení škodné události?
Na postupech při hlášení škodné/ pojistné události se nic nemění. Pokud jde o škody, způsobené provozem vozidla, které i nadále budou řešeny podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, stále platí povinnosti pojištěného a práva poškozeného dle tohoto zákona. Pojištěný má zejména ( v zákoně jsou uvedeny i další povinnosti) povinnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli , že došlo ke škodné události , popsat skutkový stav, předložit příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.
Poškozený má zejména právo uplatnit svůj nárok u příslušného pojistitele a je povinen předložit mu společný záznam o nehodě, pokud se nejedná o nehodu, podléhající oznámení Polici ČR. Poškozený má právo na sdělení údajů, nutných pro uplatnění práva na pojistné plnění , zejména identifikačních údajů pojištěného, čísla pojistné smlouvy a SPZ vozidla, jedná-li se o vozidlo, podléhající evidenci vozidel.
Pokud se jedná o nehodu, která nepodléhá oznámení Polici ČR , je pojištěný povinen předložit pojistiteli společný záznam o nehodě. Pokud pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost sepsat společný záznam o nehodě a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření škodné události pojistitelem, má pojistitel právo na náhradu toho, co za něj plnil.
Veškeré povinnosti řidičů, kteří měli účast na nehodě, jsou stanoveny zákonem č. 361/2000 Sb. o silničním provozu. Informace o tom, co je třeba činit v případě nehody, je možno získat u jednotlivých pojišťoven, oprávněných provozovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podrobné informace zveřejnila např. i ČAP na www. cap. cz (informační brožura „Jak postupovat při dopravní nehodě“), informace jsou dostupné i na webových stránkách České kanceláře pojistitelů.
V případě nezjištěného vozidla za kterou odpovídá nezjištěná osoba poskytuje plnění poškozenému Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu, a to za podmínek uvedených v zákoně č. 168/1999 Sb.
NOZ hovoří o odškodnění i v případech, když při autohavárii zemře někomu soused, který údajně dlouhá léta někomu pomáhal s těžkými pracemi…
NOZ obecně stanoví nový typ nároku, a sice náhradu bezplatných prací, které poškozený konal pro jiného v jeho domácnosti nebo závodu. Uvedená náhrada se poskytuje oprávněné osobě formou peněžitého důchodu v rozsahu, oč přišla.
K náhradě je povinný škůdce. Bude-li uvedený nárok předmětem pojistného krytí, obrací se tato jiná osoba s nárokem na plnění na pojišťovnu škůdce. Důkazní břemeno je na osobě, která uplatňuje nárok na uvedený peněžní důchod. Musí tedy podle dané konkrétní pomoci (poškozeným bezplatně vykonávaných prací) prokázat jakou pomoc a v jakém rozsahu jí poškozený poskytoval a oč jejím neposkytováním přišel.
Nehrozí v tomto případě riziko pojistných podvodů?
Pojišťovny věnují předcházení a boji s pojistnými podvody velkou pozornost a zaměřují se na přijímání takových systémových postupů, opatření a řešení, které přispívají ke zvyšující se úspěšnosti jejich předcházení a odhalování. Mimo jiné i zákon umožňuje a ukládá pojišťovnám sdílet a vyměňovat si informace právě za účelem prevence a odhalování pojistných podvodů a dalších protiprávních jednání.
Ani právní úprava náhrady majetkové a nemajetkové újmy dle NOZ nic nemění vysokém stupni připravenosti a schopnosti pojišťoven včas zabraňovat pokusům o spáchání pojistných podvodů, či je následně, ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, odhalovat. Konkrétní sofistikované právní postupy, které naši členové ať v rámci prevence, či v rámci prověřování konkrétního podezření ze spáchání pojistného podvodu, využívají, jsou však know-how jednotlivých pojišťoven a zcela určitě nejsou určeny ke zveřejnění. |
