Odškodnění újmy na zdraví dostane nová pravidla. Metodiku představil Nejvyšší soud. „Metodika pomůže soudům při stanovení výše náhrady za bolest a ztížené společenské uplatnění v případě trvalých zdravotních následků,“ řekl místopředseda soudu Roman Fiala. Zároveň umožní, aby podobné případy odškodňovaly soudy po celé republice srovnatelně. Milionová odškodnění místo statisícových ale možná způsobí problémy pojišťovnám. „Pojišťovny budou konfrontovány s větším plněním. Je to jeden z důvodů, který povede k určitému zdražení například povinného ručení,“ dodává Daniel Míka z České kanceláře pojistitelů.
10 milionů za totální ztrátu zdraví
Základní částka sto procent je 10 051 200 korun (totální ztráta zdraví), je stanovena jako 400násobek průměrné měsíční mzdy. Navýšit se může až na 20 miliónů, třeba pro mladé lidi, jimž poškození naruší celý další život, či pro sportovce, do jejichž tréninku vložila rodina velké prostředky. Těchto hodnot už teď dosahují některá odškodnění a podle odborníků by neměly být vyšší, aby platba nebyla likvidační pro toho, kdo škodu způsobil.
Metodiku vytvořili společně soudci, advokáti a lékaři v reakci na nový občanský zákoník. Dosavadní odškodňovací tabulky byly zrušeny a hrozilo, že stejný případ odškodní každý soud jinak. Metodika je vodítkem pro výši odškodnění i v případech, kdy se vše vyřeší bez účasti soudu.
Nárok na odškodnění nezanikne ani smrtí
Soudce Nejvyššího soudu Petr Vojtek upřesnil, že metodika řeší pouze odčinění bolesti a ztíženého společenského uplatnění, nezabývá se například odškodněním za úmrtí blízké osoby. Pro stanovení bolestného využívá původní bodové vyhlášky, kde hodnota bodu byla 120 korun, nyní je podle průměrného platu za loňský rok 251,28 koruny.
Zcela nový přístup je u odškodnění společenského uplatnění, základem je mezinárodní klasifikace funkčních schopností. Poškození se posoudí podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, ne už tedy jako dosud podle bodů přiřazených jednotlivým částem těla. Poškození se vyjádří procentní částkou, procenta se mění podle věku, intenzity zapojení do života, zohledňují i některé výjimečné okolnosti. Nárok na odškodnění nemajetkové újmy smrtí nezaniká jako dosud. Pokud už o ní soud rozhodl, je přiznaná částka součástí dědictví.
„Nový pohled na odškodnění je v tom, že dvě osoby se stejnou diagnózou nemusejí mít nutně stejný stupeň funkčního postižení. Není rozhodující příčina, ale ztráta životních příležitostí,“ doplnila přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a spoluautorka metodiky Jolana Těšinová. |
