Nesjednávejte si finanční produkty, kterým nerozumíte. A ověřujte si informace, které vám poskytuje prodejce. V případě investičního životního pojištění se jinak může stát, že si budete platit třeba několik tisíc měsíčně a když se po pár letech rozhodnete vybrat, co jste „naspořili“, zjistíte, že jste na nule.
Životní pojištění má sloužit především ke krytí rizik. Člověk by ho měl uzavírat na delší dobu – pro případ, že by vás v budoucnu potkala neočekávaná situace, která vás připraví o příjmy, třeba nemoc nebo úraz. V prvních letech padne velká část peněz na náklady spojené se sjednáním pojistky. Vypovědět pojištění po pár letech je tedy téměř vždy nevýhodné. Později se však – když jsou parametry správně nastavené – pojistka může hodit.
Investiční životní pojištění zkrátka není spoření, kam si pár let posíláme peníze, abychom je za čas zase vybrali. Tento základní omyl dokáže nadělat paseku, jak ukazuje případ paní Martiny.
Případ paní Martiny
„Před pár lety, ještě když jsme studovaly na vysoké, nás s kamarádkou oslovil náš společný známý. Právě začal pracovat jako finanční poradce pod hlavičkou společnosti OVB. Obě jsme si chtěly spořit, takže nám jeho nabídka přišla vhod,“ vypráví paní Martina. Poradce studentkám doporučil investiční životní pojištění Mercury od pojišťovny Allianz. „Kamarádka měla víc peněz, takže si mohla dovolit spořit skoro čtyři tisíce měsíčně. Já jsem si při studiu taky přivydělávala, takže jsem se rozhodla spořit patnáct set měsíčně,“ pokračuje Martina. Obě dívky se zajímaly, kdy budou moct smlouvu vypovědět a peníze si vybrat. „Výslovně nás ujišťoval, že si peníze budeme moct po dvou letech vybrat. Na to jsme se ptaly několikrát,“ říká Martina. Poradce byl jejich dobrý známý, důvěřovaly mu a jinde si nic neověřovaly.
Vystřízlivění přišlo po třech letech, když si chtěly peníze vybrat. „Zjistily jsme, že disponibilní zůstatek je v záporných číslech,“ říká Martina. Společně s kamarádkou tedy celou věc začaly řešit s právníky.
Ukázalo se, že poradce doporučil studentkám nejen zcela nevhodný, ale navíc nevýhodně nastavený produkt.
Pojišťovna: Musela vědět, jaký produkt kupuje
mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek:
„Jsme si vědomi, že zprostředkovatelé jednají naším jménem a na náš účet. Jsme to také my, na koho se klienti obracejí se svými požadavky, které vždy řešíme. Každý případ posuzujeme s ohledem na jeho konkrétní okolnosti. Vždy si vyžádáme vyjádření zprostředkovatele a posoudíme veškerou dokumentaci včetně předešlé komunikace klienta s pojišťovnou. V případě, že se prokáže oprávněnost stížnosti klienta, hledáme řešení, které by zohlednilo maximálně zájmy klienta,“. Když jsme se ptali, jak pojišťovna k podobným případům přistupuje a zda je ochotná převzít zodpovědnost za chybu zprostředkovatele a poškozeným klientům jejich peníze vrátit.
„Existují však i takové případy, kde se prokáže, že tvrzení klienta nejsou zcela přesná, pravdivá a jeví se v kontextu všech informací jako ryze účelová nebo matoucí,“ dodal mluvčí pojišťovny Allianz. „Problém se smlouvou této klientky jsme evidovali a vyzvali jsme získatele (OVB), aby nám doložil podrobnosti. Společnost OVB nám poslala záznam z jednání. Navíc, podíváme-li se na fakta, která nelze ani z jedné strany interpretovat odlišně, pak je z nich zřejmé, že klientka dva roky svoji smlouvu řádně platila a měnila na ní parametry, což popírá závěr, že by nevěděla, čeho se týká a co obsahuje,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny.
Paní Martina opravdu měnila některé parametry smlouvy – konkrétně výši měsíčních plateb. To ovšem na celé věci – zejména na faktu, že ji zprostředkovatel uvedl v omyl a vydával životní pojištění za spořicí produkt, nic nemění.
Problém to je, potvrzují pojišťovny
K četnosti podobných případů se z oslovených pojišťoven vyjádřily pouze dvě. „Případy stížností tohoto typu momentálně nejsou časté. Registrovali jsme je spíše v období let 2008–2009, kdy došlo k výraznému propadu na finančních trzích a kdy celý trh po letech růstu zjišťoval, že investice se mohou i znehodnocovat,“ říká mluvčí Pojišťovny České spořitelny Světla Košková. Milan Káňa, mluvčí Kooperativy, nám potvrdil, že podobných případů řeší pojišťovna desítky ročně.
Zástupci všech oslovených pojišťoven se shodují, že k těmto případům přistupují individuálně, vždy se prý snaží celou věc důkladně prošetřit, vyžádají si vyjádření obou stran, včetně záznamu z jednání, a když se pochybení zprostředkovatele opravdu prokáže, klientům vycházejí vstříc. Na kvalitu svých externích partnerů údajně kladou vysoké nároky. Odpovědi pojišťoven byly v tomto smyslu jako přes kopírák. Jak ovšem ukazuje případ paní Martiny, nezaručuje to, že se poškozený klient v rámci mimosoudního vyrovnání reálně něčeho domůže.
„V případě opakovaného prokázaného protiprávního jednání zprostředkovatele, na jehož konci je poškozený klient, pojišťovna podniká právní kroky. Počínaje okamžitým ukončením spolupráce a konče v krajních a odůvodněných případech i podáním trestního oznámení na takovéhoto zprostředkovatele,“ komentuje Karel Žyla, mluvčí pojišťovny AXA. Klientům pak podle jeho slov pojišťovna umožňuje pojistné smlouvy upravit, případně je i od začátku ukončit. „Nebo se snažíme klientům navrhnout jiné alternativní řešení, kterým bychom jim vzniklou ztrátu mohli kompenzovat,“ dodává.
„Pokud by se například ukázalo, že klient požadoval garantovaný fond a zprostředkovatel přesto sjednal fond investiční, jsme schopni takovou smlouvu ukončit od počátku,“ potvrzuje také Světla Košková z Pojišťovny České spořitelny. |
